Macharův Brandýs

Literární a recitační soutěž

Josef Svatopluk Machar

Josef Svatopluk Machar

(29. února 1864 Kolín – 17. března 1942 Praha)
byl český básník, prozaik, satirik, publicista a politik, spoluautor Manifestu České moderny a představitel kritického realismu.

Život
Vystudoval gymnázium v Praze. Poté absolvoval roční vojenskou službu. Následně odešel jako bankovní úředník do Vídně. Toto místo chtěl považovat jen za dočasné, nakonec tam však zůstal přes 30 let až do první světové války. V této době také vznikla nejpodstatnější část Macharova básnického i publicistického díla, sblížil se s T. G. Masarykem a stal významným členem Realistické strany. Již před 1. světovou válkou vystupoval jako nepřítel prázdného vlastenectví.
Po roce 1918 se na přání Masaryka vrátil do Československa a přijal úřad generálního inspektora československé armády. Funkce se však roku 1924 vzdal, protože již v této době se projevovaly jeho názorové rozpory s Masarykem. Později byly jeho názory vyloženě protimasarykovské a stal se stoupencem krajní pravice. V letech 1918-1919 zasedal v Revolučním národním shromáždění.[1][2]
Patřil mezi svobodné zednáře.[3] Byl též navržen na Nobelovu cenu za literaturu.
V roce 1998 byla urna s jeho popelem převezena do Brandýsa nad Labem, kde je uložena v 1. patře místního gymnázia, které se na jeho počest přejmenovalo na Gymnázium Josefa Svatopluka Machara.

Dílo
Machar ve svém díle podává otevřenou kritiku měšťácké společnosti. Kritizuje zejména lhostejnost, pokrytectví a prázdné vlastenectví. Nevyhýbal se ani kritice církve a stavěl se proti mladočeské straně.
Příznačný je jeho realistický, strohý, analytický a provokující pohled na skutečnost.
Kladl velký důraz na významovou stránku poezie. Psal subjektivní a politickou lyriku a také veršovanou epiku. Pro jeho tvorbu je charakteristická tendence k prozaizaci poezie. Nejbližší mu byla satira a ironická a sarkastická vyjádření. Navazoval tak na Karla Havlíčka Borovského a Jana Nerudu.

Poezie
Boží bojovníci - satira, Husité x Táborité - alegorie mladočechů a staročechů, kritika mladočechů, vydáváno v časopisech
Svědomím věků - obsáhlý básnický cyklus, věnuje se historickému vývoji morálky

Lyrika intimní
sb. Confiteor
Confiteor I (1887, latinsky Vyznávám se, společenská a politická lyrika, deziluzivní ztvárnění svého milostného příběhu, ústícího do banality, zklamání ze společnosti)
Confiteor II
Confiteor III
sb. Čtyři knihy sonetů - kritika české společnosti, měšťanství, jednání politiků a falešné morálky (přetvářka) např. Sonet o dějinách sonetu
Letní sonety
Podzimní sonety
Zimní sonety
Jarní sonety

Lyrika vlastenecká
sb. Tristium Vindobona (latinsky Žalozpěvy z Vídně), politická lyrika inspirovaná Ovidiovými Tristiemi vzniklými v jeho vyhnanství. Tato sbírka je bezesporu jedním z vrcholů Macharova díla. Obrací se v ní k problematice vlastenectví a národního života, což učinil v křiklavém rozporu s patosem ruchovské a lumírovské národně politické poezie i s patosem dobového uměle pěstovaného vlasteneckého nadšení. Nebojácně totiž poukázal na neutěšené postavení národa v Rakousko-Uhersku, na znehybnění českého politického a národního života a vady našeho národního života.
sb. Tristium Praga - kritika politiky české vlády (podobné za Rakousko-Uherska)

Epika
sb. Zde by měly kvést růže (1891 – 1894, veršované povídky (= dramata), téma postavení žen ve společnosti, epická poezie, příběhy žen a jejich neutěšené postavení ve společnosti, žena je bytost citová, ale pasivní, je odsouzena žít v nevyrovnaném manželství a postavení, společnost jí nedopřává rozvoj)
motto: „být ženou to už znamená trpěti“
Díla:
drama Teta - teta přijíždí do Prahy ke své neteři a hrozně se těší, ovdověla a vychovala děti, chtěla by strašně moc do divadla na hru o lásce…a ukazuje, jaký byl její hrozný příběh
Otrokyně otroka – žena musí zůstat doma, mezitím co muž si může jít odpočinout do hospody
veršovaný román Magdaléna
hl. postava Lucie - ta se stará o otce, který se dá po smrti manželky na pití. Lucie si musí opatřit peníze a potkává muže, který se do ní zamiluje. Odvede ji k tetě, ale nakonec se prořekne a musí se vrátit do nevěstince.
obžaloba společnosti, že odsuzuje neprávem
cyklus básní Svědomím věků – historie ve verších

Román ve verších
Magdalena

Próza
Řím
Kriminál
V poledne
Konfese literáta (osobní vzpomínky)

Politické knihy
Pět roků v kasárnách (1927)
Oni a já (1927)
Zapomínaní a zapomenutí (1929)
Při sklence vína (1929)
Machar je rovněž autorem manifestu Česká moderna (1895).

Zdroj Wikipedia
Site logo
Macharův Brandýs
© 2012 Mgr. Nina Nováková Napište webmasterovi!